Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obec Brzozowie (Březová) Polsko

1. 5. 2006

Obec Brzozowie (Březová) a její historie

     Nevelká příhraniční obec Březová leží v nadmořské výšce 420 – 450m. Ze tří stran je obec obehnána hranicí českou.Z jihu hraničí s Českou Čermnou. První písemná zmínka je z r. 1400. To znamená, že v  roce 2001 obec dosáhla 600 let trvání. V dalším písemném dokumentu z r. 1444 se uvádí, že panoš Jan Tamchyn dal poddaným povolení zřídit cestu z Čermné přes Březovou do Náchoda a most přes řeku Metuji v Bělovsi. Roku 1477 bylo dáno panství Homolské Jiřím z Poděbrad v zástavu Hildebrandovi z Kaufungu a stalo se tak panstvím samostatným, odloučeným od náchodského. Tento rod pocházel ze Saska jižně od Lipska. Byli to příznivci krále Jiřího z Poděbrad. Od té doby patří tato část Českého koutku politicky k hrabství kladskému. ObrazekRoku 1480 potvrzuje Jindřich starší, vévoda Minsterberský (nejstarší syn Jiříka z Poděbrad) Janu Tamchynovi z Doubravice vlastnictví obce Slaného a Březové až po mlýn k Žakši. Roku 1497 vévoda Jindřich starší vtělil k homolskému panství statek ve Slaném a ves Březovou a nařídil dosavadnímu majiteli Dobeši (Tobyas) z Doubravice předat vše Hildebrantovi z Kaufungu jako novému pánu. Po úpadku panství Homolského na počátku 16. století se stala ves majetkem blízkého Náchoda a byla ji až do počátku 19. století. Roku 1589 patřila ves Březová částečně Tobiáši Slánskému ve Slaném. Roku 1601 dne 17. dubna Rudolf II. Prodává Náchodu statek Slaný a ves Březovou v Kladsku. Na počátku třicetileté války se dne 14. července 1621 purkmistr a konšelé města Náchoda na žádost žen z Náchoda a okolních vesnic včetně Březové dopisem dovolávali u Albrechta z Valdštejna ochrany, protože vojsko s nimi zle zachází a že jim odebrali všechen dobytek i nábytek a dokonce některé lidi do naha svlékali. V roce 1653 byl proveden soupis majetku, tzv. Berní rula pro kladské hrabství . Ve vsi Březové se objevují jména Siegel, Weber, Knappe, Kraut, Bickner, Steyer, Lehman, Gólman, Ringel, Pitsch, Pokorný, Hornig a Bittner. Jedná se o jména rolníků a zahradníků převážně německého původu. Roku 1717 nábožný, štědrý muž a soused březovský Jiří Baudy, pocházející z Náchoda vystavěl svým nákladem a s přispěním druhých obyvatelů pohřební kostel zasvěcený sv. Petru a Pavlu v této vsi. Zaopatřil ho vším potřebným včetně hřbitova a ohradních zdí a položil ještě 100zl. V roce 1730 byla dostavěna samostatná věž. Dobrodinec Jiří baudy zde zřejmě obchodoval s plátnem od domácích tkalců a údajně vlastnil v dolejším části Březové zemědělskou usedlost. Byl pochován v březovském kostele před mariánským oltářem a na jeho paměť je tam položena bronzová deska. Před r. 1717 se pohřbívalo ve Starém Městě v Náchodě. O místě, kde dnes stojí kostel, se dochovaly dvě pověsti. V té první se říká, že se měl původně postavit na kopci v čermenských Vrbinách a že základní kameny tam již byly navezeny. Stalo se však, že jednoho rána se kameny objevily na místě, kde nyní stojí kostel, někdy v červnu napadl sníh. Obě příhody byly pokládány za znamení, a proto stavbu uskutečnili. Jelikož kostel byl postavený jako pohřební, začaly se v něm konat ostatní církevní obřady později. První zde pokřtěné dítě bylo z České Čermné. Ve 2. polovině 19. století byl kostel restaurován a v r. 1913 zvětšen a hřbitov okolo roku 1885 přemístěn do dolní části obce. V dolejší nezastavěné části obce, v tzv. zelené dolině nad pramenem Mariiným byla vybudována v r. 1887 na počest uzdravení kaplička zasvěcená Matce Boží Bolestné. Toto malé poutní místo je hodně navštěvované jak místními občany, tak i lázeňskými hosty z nedaleké (Kudowy Zdroje (Chudoby). Po církevní stránce příslušela Březová i obec Slaný až do roku 1780 k náchodské faře, potom k Německé Čermné. Hrabství kladské až do r. 1972 spadalo pod pražské arcibiskupství. Vývoj názvu obce : v r. 1400 – Brzezowicz, v r. 1497 – Brzezow, v r. 1574 – Brzezowy, v r. 1631 – Brzozowice, Brzozów, Brzozowie = poslední konečný název. Převážně se zde mluvilo německy, ačkoliv název obce je ryze český. První obyvatelé byli určitě českého původu. Z ústního podání je zaznamenáno, že při stavbě kostela nebo hřbitovní zdi se našel hromadný hrob. Tím vzešla domněnka, že původní obyvatelé vymřeli na epidemii a že noví přistěhovalci pocházeli z Orlických hor. Nářečí, kterým se v březové mluvilo (selské nářečí) se shodovalo s nářečím z Orlických hor kolem Olešnice. Zajímavé je , že obě vesnice, Březová a Česká Čermná, výstavbou obytných domů do r. 1946 splývaly, jako by to byla jedna obec. Přesto se odlišovaly jmény obyvatel. V Březové dominovala tři hlavní jména v procentním pořadí po 100 let: Siegel , Hillmann a Kuratko, později Kurzatko, a asi od r. 1840 Kurschatek ( česky Kuřátko). V dřívějších letech se ženili a vdávali mladí lidé bez ohledu hranic, takže žili v Březové i občané ze všech okolních českých obcí. Obec Březová má charakter obce zemědělské s celkovou výměrou 227 ha, z toho 168 ha zemědělské půdy a 37 ha lesů. V r. 1747 bylo v obci 6 rolníků a 49 zahradníků a chalupníků, kostel a 3 vodní mlýny. V r. 1816 bylo 197 obyvatel.

 

     Než přešla Březová pod pruskou správu, byla zde zřízen celnice pro Náchod. Březová byla také oblíbeným přechodem lázeňských hostí z Chudoby přes Českou Černou a malebným údolím Peklo do Nového Města nad Metují. Do r. 1945 nacházely se v obci dva obchody se zbožím smíšeným, jedno pekařství se zbožím smíšeným, dva obuvníci a dvě hospody. Pouze 10 usedlostí se živilo zemědělstvím a ostatní občané pracovali hlavně v textilce v Kelnově. (postavena v r. 1905). Před tím se chodilo za prací do Náchoda nebo do lázní Chudoby. Pro větší nákupy nebo trhy se chodilo hlavně do Náchoda, a to nejkratší cestou přes kopec Nosatku, kolem Kačerových a lomu přes Běloves. Touto cestou se chodilo do práce z České Čermné a Borové. Před válkou bylo nutné mít propustku, často se ale chodilo na černo. Z Březové a okolních vesnic se chodilo do České Čermné na pivo a na drštkovou polévku. Každá ze tří čermenských hospod měla svoji zahraniční klientelu. Chodilo se také z Březové ke Štaudovým s obilím, ke krejčímu do Vrbin nebo k holiči a truhláři p. Schejbalovi. Nejhorším osudem ve staletých dějinách obce Březové se zapsala druhá světová válka. Část mužů zahynula na bojištích a pak v r. 1946 došlo k vysídlení. Většina obyvatel našla nový domov v Německu, menší část v Čechách. Jejich místa postupně osídlovali občané polského národa. V současné době žije v obci asi 200 občanů v 46 domech.

Vývoj správy kladského území 2. tisíciletí podle polských historiků:

Od roku 1006 – 1096         pod správou polskou

Od roku 1096 – 1137         pod správou českou

Od roku 1137 – 1335         pod správou polskou

Od roku 1335 – 1620         pod správou českou

Od roku 1620 – 1742         pod správou rakous.

Od roku 1742 – 1945         pod správou prusko – německou

Od roku 1945                     pod správou polskou